Bedřich Homola se narodil 02.07.1887 v Bělči ve středních Čechách. Vystudoval vyšší průmyslovou školu stavební v Praze načež získal zaměstnání v kanceláři architekta Zuslichta v Praze. Do tohoto období je datován také sportovní úspěch. V v roce 1908 získal vítězství v primátorském závodu veslic juniorů (čtyřky a osmy) jako člen týmu. Po krátké praxi v zahraničí pracoval v letech 1910–1914 jako technický úředník magistrátu hl. m. Prahy. Podléhal mobilizační povinnosti, a tak na začátku Velké Války odjel do pole v uniformě Rakousko-Uherské armády. Dostal se na ruskou frontu, kde 14.9. 1915 padl do zajetí. V únoru následujícího roku se přihlásil do ČS zahraničního vojska – legií. Po přijetí byl k 6. střeleckému hanáckému pluk. Postupně prošel velitelskými funkcemi u rot až se stal velitelem poddůstojnické školy. Vyznamenal se v bojích u Bachmače, kde po zranění škpt. Kadlece velel celé severní frontě. Postupoval ve velitelských funkcích až dosáhl hodnosti majora. Po návratu do vlasti v roce 1921 se stal podplukovníkem generálního štábu. V armádě zůstal. Dále se vzdělával. Vykonával další důležité funkce. V krizovém roce 1938 nastoupil jako velitel VII. armádního sboru do Banské Bystrice. Na Slovensku vystoupil proti destabilizaci státu, když 9.3.1939 vyhlásil na středním Slovensku z rozkazu pražské vlády výjimečný stav, nechal odzbrojit Hlinkovu gardu a zatknout několik jejích předáků. Jenže situace se ubírala jiným směrem. Po ustavení Slovenského štátu dostal rozkaz k návratu do Prahy. Při přechodu slovenských hranic byl postřelen. Noviny oznámily, že zahynul. Situace využil. Uchýlil se do ilegality a začal organizovat odboj. Vstoupil do vzniknuvší Obrany Národa, kde se stal velitelem zemského velitelství Velké Prahy. Gestapo ovšem nelenilo. Několika vlnami zatýkání nejen odhalilo několik tajných skladů zbraní, ale především rozbilo vrcholové vedení ON. Vlivem toho se B.Homola stal v pořadí třetím velitelem organizace pro celé území Čech a Moravy. Shodou okolností to bylo právě v době, kdy exilové vedení intenzivně jednalo s Brity o možnosti protiněmeckého povstání na území protektorátu. Byl to právě Homola, kdo podával informace o skutečném stavu věcí. Zorganizoval spojení s odbojem na Slovensku. Usiloval o sjednocení všech složek odboje a výsledkem bylo založení ÚVODu na jaře 1940. Zcela logicky se dostal do hledáčku Gestapa. Proto používal jméno Ataman a skrýval se na Berounsku, Hořovicku, Radnicku či v Praze. Štěstí ho opustilo na Silvestra v roce 1941. Co pomohlo k jeho zatčení můžeme jen spekulovat. S největší pravděpodobností se stal obětí zrady. Buď vynucené nebo placeného konfidenta. Nejprve ho věznili v Praze na Pankráci. V září 1942 byl převezen do Drážďan a poté do známé věznice Berlín – Plötzensee. Tam na něj čekal známý lidový soud. Život legionáře, generála a vlastence vyhasl na popravišti 5. ledna 1943.

Čest jeho památce.