Tomáš Garrigue Masaryk se narodil dne 7. března 1850 v Hodoníně. Navštěvoval obecné školy v Hodoníně, v Čejkovicích a v Čejči, reálnou školu pak v Hustopečích. V Čejči se se vyučil kovářem. Absolvoval Akademické gymnázium ve Vídni, po kterém začal studovat filosofickou fakultu. Při ročním pobytu na univerzitě v Lipsku se Masaryk seznámil se svou budoucí ženou, Charlottou Garrigue, s níž měl postupně čtyři děti: Herberta, Alici, Jana a Olgu.

V roce 1879 se mu podařilo získat docenturu z oboru filozofie. Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část odjel Masaryk z Vídně přednášet do Prahy.  Výrazně se angažoval proti pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, čímž se pro mnohé stal vlastizrádcem. V té době se začal zapojovat do politického dění. V roce 1891 byl  zvolen do zemského sněmu Rakousko-Uherska. Začátek první světové války byl také počátkem jeho nové politické éry. Zhostil se úkolu zviditelnit český národ a přesvědčit státníky velmocí o potřebnosti i užitečnosti samostatného českého státu. Vydal se nejprve do Ženevy a následně, společně s Edvardem Benešem, do Francie, kde se spojili s M. R. Štefánikem. V roce 1917 podnítil sestavení samostatných československých legií v Rusku. Po vstupu USA do války jednal také s presidentem Wilsonem za velké podpory českých a slovenských přistěhovalců v USA. Snažení Tomáše Garrigue Masaryka o samostatný stát vyvrcholilo v den jeho zvolení prvním prezidentem Československa dne 14. listopadu 1918. 

Jako vrcholný politik měl velice vřelý vztah k ozbrojeným silám. Velmi dobře si uvědomoval zásadní roli československých legií při vzniku samostatného státu Čechů a Slováků.  S jeho silným přispěním získali legionáři v nové republice poměrně výjimečné postavení.  Na důkaz úcty k nim se sám často objevoval na veřejnosti s typickou legionářskou čapkou tzv. „Furažkou“.  Legionáři, kteří bojovali na straně Dohody, začali od roku 1920 strážit sídla jeho prezidentského úřadu. Od 28. října 1929 pak ve svých tradičních uniformách z francouzské, italské a ruské fronty, přičemž tento stav přetrval až do roku 1938.  I přes své úzké propojení s prvorepublikovou armádou a názory na poslání armády ve státě byl právě Masaryk jedním z autorů myšlenky zavézt místo pravidelné armády tzv. miliční systém. S tímto způsobem tvorby ozbrojených sil se Masaryk seznámil v prvních rocích svého exilu ve Švýcarsku a velmi se mu zalíbil. Začal potom uvažovat, že by měl být převzat pro vznikající Československo. Situace v nové republice ovšem ukázala, že mladý stát potřebuje bojeschopnou, dobře organizovanou a především loajální armádu.  Potíže v českém pohraničí s německým obyvatelstvem, spory s Polskem o Těšínsko a konflikt s rudým Maďarskem, tam všude musely být urychleně vyslány navracející se legie i reorganizované české pluky zaniklé rakousko-uherské armády. Života schopnost Československa v prvních letech byla na existenci pravidelného vojska přímo závislá. Masaryk to pochopil a svůj názor změnil

Do funkce prezidenta R.Č.S. byl zvolen národním shromážděním celkem čtyřikrát.  Poslední funkční období ale nedokončil. 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů. Za svého nástupce prosazoval Edvarda Beneše. Tomáš Garrigue Masaryk zemřel o necelé dva roky později, 14. září 1937 na oblíbeném zámku v Lánech. Jeho pohřeb se stal jednou z nejvýznamnějších událostí  v době existence první republiky. 

 Zásluhy a myšlenky T.G.Masaryka přetrvávají dodnes. Nesmírné duševní bohatství, které zanechal svému národu v činech a slovech, neztrácí svou cenu ani po téměř sto letech. Takovou hodnotu odráží i ryzí stříbro použité k výrobě pamětní medaile vydané u příležitosti jeho úmrtí.