Publikace z nakladatelství Codyprint přináší pohled na vojenský život z příslušníka zbraně, která obvykle neplní přední stránky novin a nepějí se na ní hrdinné ódy. Přesto patří neodmyslitelně k armádě. Vždyť bez tvrdé práce ženistů by vojska jen těžko překonávala vodní toky nebo zpevňovala obranná postavení. Osud jednoho z nich, poručíka prvorepublikové branné moci, naleznete na 171 stranách. Text z pera Josefa Munzara (1911–2004) doplňují dobové fotografie, kterých je více než 180. v barevné příloze jsou reprodukovány vojenská vyznamenání, nárameníkové předválečné hodnosti a rukávové nášivky vojenských odborností. Sám autor měl poměrně pestrý osud. Vyrůstal v rodině vysokého četnického důstojníka. Po nástupu prezenční vojenské služby v roce 1932 absolvoval nejdříve školu pro důstojníky v záloze a v letech 1933–35 pak Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Jako čerstvě vyřazený poručík nastoupil k p. pl. 26 do Banské Bystrice, kde sloužil u technické roty. Svoji ženijní odbornost si zvyšoval v několika kurzech, mimo jiné na půlroční stáži v Ženijním učilišti v Litoměřicích. V průběhu jeho předválečné služby v čs. armádě vznikla ojedinělá kolekce fotografií, která tvoří nosnou část autobiografické publikace. Po tragickém rozpadu ČSR a rozpuštění armády v r. 1939 se J. Munzar zapojil do odboje, v roce 1943 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora Flossenbürg. Přežil věznění i závěrečný pochod smrti a po osvobození znovu nastoupil službu v armádě. V roce 1955 byl komunisty protiprávně zatčen, odsouzen a osm let vězněn v táborech nucených prací. Kniha připomíná životní pouť jednoho člověka a s jeho pomocí seznamuje čtenáře s málo známými detaily služby u ženistů.